in love

rika se, ze kdyz neco delat nebo vidite kazdej den, taxe vam to strasne rychle omrzi. jako kdybyste kazdej den jedli vanilkovou zmrzlinu, tak ji po tejdnu nemuzete ani videt (teda vetsina lidi:). ale u me je to teda naopak (alespon v jedne veci, teda u jednoho cloveka). vidim se s nim kazdej den, sme spolu strasne moc casto,ve dne v noci, a je to stale strasne moc skvely, rekla bych ze cim dal tim lepsi.porad nachazime neco novyho, porad se je cemu se smat, porad si nelezeme na nervy, porad je to vic a vic uzasny. skoro se desim ty chvile, az za dva mesice budu stat na letisti a budu se loucit...sice jen na par mesicu, ale stejne to bude tezky. ale estli to prekoname, tak to bude pak este lepsi, coz je na tom asi jedina pozitivni vec...uz abych byla zpet:D

štěkající pes-kráva (dle mého otce)

sakra Angie(rozuměj náš pes), drž už hubu a neštěkej jako kráva......

she´s cute, isn´t she?:)

překvápko!

to sem netušila, že prvni človek sledujici muj blog bude nekdo z indonesie:D myslite, ze tomu rozumi?

juchůůů

je to tam:)
jinak me zaujal citat umisteny na zatarasech na dejvicich..

Umění je to,co dělá život zajímavější než umění.
Robert Filliou

co novýho?

vcelku nic, tak jen aby rec nestala...minuly tyden se lenCa vydala prozkoumat letiste..to se tak jeden den sebrala a v dejvicich nasedla na 119 (krome 119 tam jede primo bus AE, ktery ale stoji, drzte se, padesat penez) a zjistila, ze prazske letiste se od dob jejiho mladi (rozumej pred 15cti lety,smich) znacne, ale opravdu znacne zmenilo a ze se teda nemuze dockat, az se tam v zari na ceste do exotickeho edinburghu ztrati, pac zatim mohla vzdy obdivovat letadla jen z uctihodne vzdalenosti a to poteseni cestovat timto bajnym prostredkem se ji prozatim vyhybalo.
krome toho se v patek vecer rozhodla, ze prece nebude zadny mééééééslo a ze si tenhle tejden da tri zkousky, no copééé...
takze dnes, blahe pameti, uz ma za sebou 2 z nich a to uuuuspesne, juch. a ceka ji inglish,coz je na nasi skole vec vcelku ftipna a myslim, ze pi. tolletove by se z urovne aj na cvut udelalo znacne nevolno.
vcera, tzn v pondeli, mela lenCa maly sok, kdyz ji michal na strahove na chodbe upozornil na to, ze tam pobiha kralik (!!!!!!!), nacez se rychle musela oblect a jit obhlidnout situaci a zjistila, ze kralici jsou naprostu zuzovy a ze v budoucnu taky chce jednoho mit.ňuňu:D krome toho mel na krku obojek s rolnickou, sladky...
co dal jeste podotknouti? snad jen to, ze lenCu teda faaakt nebavi psat hacky, carky atd, v tuto pozdni hodinu (a nejen v ni) taxnad ji omluvite...

jmenem lenCy
NAZDAR-ZDAR

gůgl

ku příležitosti

necvičte u auta :D

fotografování

marta černická

the liberation festival

bylo nebylo tenhle weekend byl ve znamení 64. výročí osvobození plzně americkými vojsky. jelikož máme doma 2 jeepy, rodičové se aktivně zůčastňovali, zatímco já měla v plánu jen se mihnout na náměstí, kde v sobotu svého "miláčka" vystavovali. skončilo to skoro projevem na pódiu (haha), kde jsem částečně překládala do mikrofonu myšlenky Bubby. což by eště nebylo nic moc,kdyby Bubba nebyl američan (2xhaha).resp. american soldier ze základny vilseck v německu. nakonec jsem s ním a jeho friends strávila celý večer a bylo to gr8. a myslim, ze na jejich navstevu tady jen tak nezapomenu. dalo mi to příležitost poznat někoho, kdo i přes všechno utrpení, který viděl a zažil (irák), byl až neskutečně nad věcí,veselej a hodnej. možná právě proto,bez toho by to možná ani nešlo. nevim každopádně sem strašně ráda že sem měla možnost někoho takovýho poznat.

let´s liberate

úterý

interní komunikace fsv čvut:"konečně pátek večer," řekl můj milý.
a nemýlil se :D

funny:)

češi

dnes jsem se zase přesvědčila o české malosti. byli jsme na prohlídce interiéru vily, který byl navržen známým architektem Adolfem Loosem (více zde). čekajíc na naší prohlídku (interiéry jsou v soukromém vlastnictví, takže dovnitř mohla jít skupina max po 20 lidech) jsme byli svědky dokonalé ukázky "lidskosti". od paní,stojící za mnou, pokřikující na pana průvodce, ať už nás laskavě pustí všechny najednou dovnitř stylem "hele,kdy už nás pustíš dovnitř" a pokřikující na lidi, kteří byli na prohlídce před námi "koukněte na ty ksichty, to sou určitě ňáký prominenti", až po tu samou paní, která i přes to, že před ní na schodech šla paní s berlemi, jí málem schodila ve snaze se dostat dovnitř co nejrychleji.
jinak prohlídka stála určitě za to. i když místy byla spíš k pláči. na jedné straně mohl člověk obdivovat působivé prvorepublikové interiéry, na straně druhé zoufat nad tím, že v bývalém, krásně zařízeném obývacím pokoji je dnes zasedací místnost jedné nejmenované firmy, která, ve snaze o "doplnění interiéru", dala doprostřed pokoje umělohmotný stůl a příšerné židle "z tesca za stovku".
ale stejně mělo to místo atmosféru a snad se blýská i na lepší časy. plánuje se snad rekonstrukce a otevření pro širokou veřejnost.
pár fotek zde

co je to ta biomasa?

odpoví vám odbornice - jaxi vyrobit biomasu: Kateřina Jacques poprvé
Kateřina Jacques podruhé
slovník cizích slov:

Biomasa - celková hmotnost všech organizmů vyskytujících se v určitém okamžiku v biocenóze, obnovitelný zdroj energie vztahující se na jednotku plochy nebo objemu

více na wiki

zajímavý je

přemýšlet, jaký by to asi bylo, kdyby ten nabušenej bodygárd, co stojí načuřeně před nejmenovaným (ka)kasínem (haha:) v pze, si s váma začal házet nafukovacim míčem :D

normééélně....

...sem se minulej tejden koukala na sebe na strahově do zrcadla a v tu chvíli se mi rozbily brejle:D no chapete to? jen tak tam stojim,koukam na sebe a najednou mi spadlou do umyvadla s tim, že jim upadne noha (nožička???) (eště před tim pádem). asi mam nějakej smrtelnej pohled či ci....mno každopádně mě to pěkne naštvalo, ale ty nový brejle sou taky kůůůůůůůl (ups), prostě fajn:D

černo-oranžový

jo a dneska sem byla na takový jedný procházce v újezdu nade mží a tohle sem tam potkala:D
takový jedno malý zvířátko
chtělo mi to sežrat foťák a vůbec se to tvářilo dost nepřátelsky....

love

asi sem se zamilovala. je jí asi 40 let a na její tváři je vidět, že už má toho dost za sebou. není divu - předávali si jí totiž z ruky do ruky jaxe jim jen chtělo. jednou dokonce svou kůži i prodala!!! já vím že si říkáte-20 let je docela rozdíl, ale mě je to jedno. je totiž i přes své četné vrásky a vady strašně krásná...posuďte sami, jak fotogenická je- pohled do tváře jolči (celým jménem jolana iris bass)

jen tak mimo...

...tema, prišlo mi to docela tragikomický: pro peníze vše

opravdu beauty

dneska sem si sedla do uplně plnýho vlaku směr capital city a přemýšlíc,co budu dělat (muj stálý spolucestující zrovna hudebničil) sem si pustila american beauty.a znovu sem se ujistila,že je to jeden z nejlepších filmů co sem kdy viděla. dovolim se citovat jen konec pote co hlavní "hrdina" zemře:

"Asi bych měl být pěkně naštvaný,kvůli tomu, co se mi stalo. Ale je těžké zůstat rozzlobený,když je na světě tolik krásy. Někdy cítím, že ji vidím všechnu najednou a je jí tolik, že mi naplní srdce jako balón a chce prasknout. A pak si vzpomenu, že se mám uvolnit a přestat zkoušet se toho držet a pak to mnou proplouvá jako déšť a já necítím nic jiného, než vděk za každičkou chvilku mého malého pitomého života. Určitě nemáte ponětí, o čem tady mluvím. Nic si z toho nedělejte ... Jednou to poznáte sami."

asi ano....

ta první

.... musí zaujmout.protože ti,kdož si tohle přečtou si buď řeknou:"tyyy jo,nic moc" a už se sem nikdy nepodívaj, nebo se jim v hlavě mihne:"hmm,to stojí za tu námahu jednou za čas se sem kouknout". takže první zpráva je důležitá a musí být poutavá.

škoda že mě nic nenapadá.

tak aspoň takhle:"Jaro je tu!!!"